Gymnázium J.S.Machara Královická 668 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ŠKOLNÍ ŘÁD Úvodní ustanovení Tento školní řád je vydáván jako závazná norma pro žáky, pedagogické i nepedagogické pracovníky školy. Jeho přijetím nejsou omezena práva a povinnosti dotčených osob vyplývající ze zákonů a nařízení vyšší právní síly. Škola se zavazuje dodržovat ustanovení Zákona č. 1/1993 Sb. (Ústava České republiky), Listiny základních práv a svobod, Charty lidských práv a práva žáků stanovená v Úmluvě o právech dítěte a zakotvená v zákoně č. 561/2004 Sb. (školský zákon). Povinnost vydat školní řád ukládá § 30 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon). Tuto povinnost má ředitel školy. Školní řád jako zásadní pedagogický dokument ředitel projedná s pedagogickou radou (odst. 2 § 164 školského zákona). Podle § 168 školského zákona školní řád schvaluje školská rada, která i navrhuje změny školního řádu. Školní řád je součástí povinné dokumentace škol (odst. 1 § 28 školského zákona). Článek 1 Účel školního řádu Žák se dobrovolným rozhodnutím ke studiu na škole zavazuje řádně chodit do školy, osvojovat si znalosti a dovednosti stanovené učebními osnovami nebo školním vzdělávacím programem, respektovat požadavky vyučujících a plnit všechny povinnosti stanovené tímto školním řádem. Účelem školního řádu je vytvořit příznivé podmínky pro realizaci cílů výchovně vzdělávacího procesu a pro plné využívání pracovní doby. K tomuto účelu musí směřovat též snaha všech zaměstnanců školy. Článek 2 Práva a povinnosti žáků I. Práva žáka Žák má právo : * na vzdělávání a školské služby podle z.č. 561/2004 Sb. a na zpřístupnění informací souvisejících se zvoleným oborem studia (tj. např. být seznámen s učebním plánem) * být seznámen se školním řádem a má právo na přístup k informacím, které podporují jeho rozvoj (zejména informace o průběhu a výsledcích jeho vzdělávání) * zakládat v rámci školy své samosprávné orgány (volit a být volen do třídní samosprávy a Studentského parlamentu), pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy * volit a být zvolen do školské rady, je-li zletilý * na vyjádření vlastního názoru v záležitostech týkajících se jeho vzdělávání * obracet se se svými problémy a náměty na zlepšení činností školy na svého třídního učitele, výchovného poradce, studentský parlament a na vedení školy * být informován o všech změnách v organizaci studia * zúčastňovat se akcí pořádaných školou * na využívání materiálně technického vybavení školy v souladu s učebními plány jednotlivých předmětů * na poradenskou pomoc školy * požádat vyučujícího o konzultaci * požádat vyučujícího o poskytnutí časové lhůty k doplnění zameškaného učiva po zdůvodněné absenci * požádat (nezletilí prostřednictvím zákonného zástupce) ředitele o přerušení či ukončení studia či o povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu * požádat (nezletilí prostřednictvím zákonného zástupce) ředitele o komisionální přezkoušení , má-li pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí * požádat ředitele o uvolnění z vyučování z důvodu rodinné rekreace (nejvýše 2x během školního roku) * prokazovat se žákovským průkazem řádně vyplněným a doplněným vlastní fotografií, podpisem třídního učitele a ředitele školy II. Povinnosti žáka Žák je povinen : * řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat * dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen * plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem * chovat se v rámci společenských pravidel, dodržovat pravidla slušného chování vůči dospělým i spolužákům, vystupovat zdvořile a ohleduplně, vyvarovat se jakéhokoli hrubého slovního jednání nebo fyzického útoku vůči dospělým a ostatním žákům * neprodleně informovat školu (v případě nezletilého žáka má tuto povinnost zákonný zástupce) o změně údajů vedených ve školní matrice (tj. místě trvalého pobytu, jménu a příjmení zákonného zástupce a jeho místě trvalého pobytu, adrese pro doručování písemností, telefonickém spojení, na kterém lze v kteroukoli dobu sdělit zákonnému zástupci závažnou informaci), změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; oznamovat škole i další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích * dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (viz čl. 3 – docházka do školy), v případě nezletilého žáka má tuto povinnost zákonný zástupce * přicházet do školy čistě a přiměřeně oblečen a upraven, na oblečení nesmí být vulgární a rasově nesnášenlivé nápisy * v průběhu výuky ani o přestávkách (nejedná-li se o přestávku na oběd) neopouštět bez dozoru či svolení učitele školní budovu * netolerovat projevy šikanování, vandalismu, rasismu, diskriminace, nepřátelství nebo násilí, projevy sociálně patologických jevů a v případě kontaktu s těmito jevy ve škole neprodleně informovat některého z pracovníků školy nebo, je-li to v jeho silách, aktivně proti nim vystoupit * dbát na včasné příchody do školy a svědomitou přípravu na výuku, pozorně sledovat průběh hodiny a aktivně se zapojovat do výuky, při výkladu nevyrušovat, a pokud chce v tomto případě hovořit, přihlásit se a vyčkat vyzvání vyučujícího Článek 3 Provoz a vnitřní režim školy I. Docházka do školy : * žák je povinen docházet do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se akcí pořádaných školou v rámci povinného vyučování * nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z předem známých důvodů, požádá o uvolnění z vyučování - na jednu vyučovací hodinu nebo dvouhodinu vyučujícího příslušného předmětu (žák po návratu do vyučování předkládá třídnímu učiteli omluvný list s uvedením důvodu nepřítomnosti podepsaný zletilým žákem či zákon. zástupcem nezletilého žáka) - na více hodin denního rozvrhu třídního učitele (žák po návratu do vyučování předkládá třídnímu učiteli omluvný list s uvedením důvodu nepřítomnosti podepsaný zletilým žákem či zákon. zástupcem nezletilého žáka) - do dvou dnů třídního učitele na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka - na více než dva dny ředitele školy nebo jeho zástupce na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákon. zástupce nezletilého žáka a doporučení třídního učitele * bez výslovného souhlasu sděleného žáku vyučujícím nebo třídním učitelem žák neodchází z vyučování; výjimku tvoří neočekávané situace (nevolnost apod.); v takovém případě uvědomí učitel vedení školy či kancelář, která v případě nutnosti zajistí lékařské ošetření, v případě nezletilého žáka uvědomí zákon. zástupce a dohodne s ním způsob předání žáka * nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídatelných důvodů, je zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka povinen doložit důvody nepřítomnosti ve vyučování nejpozději do 3 pracovních dnů od počátku nepřítomnosti žáka ve škole; oznámení o důvodech nepřítomnosti může být telefonické (třídnímu učiteli, v kanceláři školy), e-mailem na adresu školy (info@gbl.cz) nebo písemné; v den návratu do vyučování žák předkládá třídnímu učiteli omluvný list podepsaný zákonným zástupcem nezletilého žáka či zletilým žákem, třídní učitel potvrdí svým podpisem kontrolu omluvného listu * škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, lékařské potvrzení jako součást omluvenky v omluvném listu, zejména přesáhne-li nepřítomnost žáka ve škole 3 dny školního vyučování; ve výjimečných případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky v omluvném listě potvrzení ošetřujícího resp. praktického lékaře pro děti a dorost i v případě nepřítomnosti kratší * jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal; žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy; * u žáků, kteří plní povinnou školní docházku, se postupuje podle Metodického pokynu MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví čj. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002, tj. svolá se školní výchovná komise; dlouhodobá nepřítomnost se oznamuje příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí při Policii ČR II. Zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem (v souladu s § 27 a § 30 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon) : * žák má právo využívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou a povinnost řídit se při tom pokyny učitelů * žák má povinnost zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat své místo v učebně, třídu a ostatní prostory školy v čistotě a pořádku a chránit majetek školy před poškozením * každé poškození nebo závadu v učebně a ostatních prostorách školy hlásí žák vyučujícímu, správci pracovny nebo v kanceláři školy * škola si vyhrazuje právo na vyžadování odpovídající náhrady za škody na inventáři učebních pomůcek a zařízení školy způsobené úmyslně či vlastní nedbalostí nebo zanedbáním pokynů pedagogických i ostatních zaměstnanců školy * všem účastníkům vzdělávání pohybujícím se v prostorách školy je zakázáno ničit a zcizovat majetek školy (§ 415 zákona č. 40/1964 Sb.) - každý je odpovědný za škodu, kterou svým jednáním způsobil; v případě poškození nebo zničení školního majetku bude škola vymáhat náhradu škody na tom, kdo ji způsobil (§ 420 a, odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník); pokud nebude škoda uhrazena, bude škola náhradu vymáhat soudní cestou - zcizit někomu jeho majetek je v ČR považováno za trestný čin nebo přestupek, a to podle výše škod, která byla způsobena; v případě, že dojde ke zcizení školního majetku, ohlásí škola celou záležitost Polici ČR (§ 247 zákona č. 140/1961 Sb., § 50 zákona č.200/1990 Sb.); pachatel z řad žáků bude potrestán výchovným opatřením, a to bez ohledu na výši škody, kterou svým jednáním způsobil, a nezávisle na policejním šetření; na pachateli bude vymáhána náhrada škody; pachatel mladší 18 let bude nahlášen orgánu sociálně právní ochrany (§ 10, odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.) III. Vnitřní režim školy 1) Organizace učebního dne : * ve dnech školního vyučování je budova přístupná 15 minut před začátkem a 15 minut po ukončení výuky (viz rozvrh) * studovnu školy mohou žáci využívat před vyučováním, během dne v rámci volných hodin * dopolední vyučování začíná v 7.55 hodin, není-li rozvrhem stanoveno jinak * v šatnách si studenti mohou uložit svrchní oděv, přezují se do obuvi vyhrazené pouze pro budovu školy a uzamknou šatnovou skříňku, pro přezouvání na hodiny tělesné výchovy platí zvláštní předpisy * žáci (dvojice žáků) mají přidělenu šatnovou skříňku, kterou opatří zámkem; šatnové skříňky udržují žáci v čistotě a pořádku; není dovoleno na jejich vnější povrch cokoliv psát, malovat, lepit a měnit jejich vzhled; v případě, že žák nenahlásí poškození skříňky cizí osobou neprodleně po této události, posuzuje se, jako by škodu způsobil sám, a je povinen uhradit opravu skříňky * mezi hodinami jsou desetiminutové přestávky, po druhé vyučovací hodině je hlavní přestávka v trvání dvaceti minut, po páté a dalších vyučovacích hodinách jsou pětiminutové přestávky (z důvodu velkého počtu dojíždějících žáků a nutnosti respektovat jejich dopravní možnosti) * odchod na hodiny tělesné výchovy, exkurze a výstavy řídí příslušný vyučující * třídní učitelé stanoví každý týden službu ve třídě; povinnosti třídní služby jsou: - umýt tabuli mokrou houbou, ve třídách s bílou tabulí setřít hadrem - připravit třídu na vyučování (křída, pořádek ve třídě, pomůcky dle pokynů vyučujícího) - šetřit elektrickou energií - nahlásit nepřítomné žáky na začátku každé vyučovací hodiny - pokud se vyučující nedostaví do hodiny do deseti minut po zvonění, vyhledat ho v příslušném kabinetě, při jeho nepřítomnosti to oznámit zástupci ředitele nebo řediteli školy, v jejich nepřítomnosti hospodářce školy - po skončení vyučování zkontrolovat čistotu a pořádek ve třídě - vynášet tříděný odpad do kontejnerů v areálu školy - přenášet třídní knihu v průběhu vyučování z pracovny do pracovny * vyučující, který vyučuje ve třídě poslední vyučovací hodinu (viz rozvrh), dbá na to, aby židle byly dány na lavice, byla zavřena okna a zhasnuta světla, potom třídu zamkne * vyučující přináší třídní knihu na první vyučovací hodinu, po poslední vyučovací hodině ji odnese do sborovny; doručování třídních knih žáky není v těchto případech přípustné 2) Chování ve škole a při činnostech organizovaných školou * každou dospělou osobu (vyjma žáků školy) zdraví žák ve třídě povstáním; vyučující je povinen ukončit vyučovací hodinu tak, aby žáci měli dostatek času na přesun a přípravu na další vyučovací hodinu; přestávka slouží k regeneraci sil žáků a nelze ji krátit * v době všech přestávek se chovají žáci ukázněně, ve všech prostorách budovy udržují pořádek * během přestávek žáci neopouštějí budovu školy, nejedná-li se o přestávku na oběd * aktovky není dovoleno odkládat na chodbách a v prázdných pracovnách, v případě přechodného opuštění budovy je žáci odkládají do svých šatnových skříněk * na oběd odcházejí žáci samostatně bez doprovodu vyučujících; v jídelně se chovají ukázněně; vydávání obědů se řídí vnitřními předpisy jídelny * žák je povinen : - po příchodu do budovy odložit venkovní obuv do vyhrazené šatnové skříňky - být na svém místě v učebně při začátku vyučovací hodiny - přinášet do vyučování učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů vyučujících - při čekání v prostorách školy nerušit průběh vyučování - na školních exkurzích, tělovýchovných cvičeních, výletech a podobných akcích organizovaných školou se řídit pokyny pedagogického pracovníka, popřípadě jiné osoby pověřené dozorem, a bez jeho souhlasu se nevzdalovat od ostatních žáků nebo z určeného místa - chovat se ukázněně ve školním bufetu a dodržovat hygienická a společenská pravidla - v odborných učebnách a laboratořích dodržovat zvláštní pokyny, se kterými jsou žáci seznámeni v prvních hodinách jednotlivých předmětů nebo která jsou viditelně vyvěšena - zdravit všechny zaměstnance gymnázia, dodržovat pravidla slušného chování při jednání s dospělými i spolužáky (umět požádat, poděkovat, omluvit se a podobně) - veškeré zjištěné ztráty a nálezy neprodleně hlásit třídnímu učiteli nebo v kanceláři školy Článek 4 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (v souladu s Metodickým pokynem MŠMT č.j. 37 014/2005 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT) * žáci jsou povinni chránit své zdraví a zdraví spolužáků a dodržovat předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti * při úrazu nebo náhlé nevolnosti je povinností postiženého žáka (pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí) nebo svědků okamžitě oznámit tuto událost nejbližšímu z vyučujících, v kanceláři školy nebo v ředitelně školy; takto oslovená osoba je povinna zabezpečit ošetření, případně odvoz nebo odvedení postiženého k lékaři; zároveň musí zajistit, aby byl o úrazu informován zákonný zástupce * pokud je žák svědkem úrazu jiného žáka či pracovníka, je povinen poskytnout (v rámci svých možností) první pomoc a podat všechny informace potřebné k sepsání protokolu o úrazu * po celou dobu studia je všem žákům zakázáno : - kouřit v prostorách školy a na pozemcích školy, před hlavním vchodem na pozemek školy a při činnostech organizovaných školou - požívat alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky v prostorách školy a mimo školu při činnostech organizovaných školou - donášet alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky do školy a přechovávat je v prostorách školy; současně není z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti osob dovoleno vstupovat do školy pod jejich vlivem (požívání alkoholu osobami mladšími 18 let je v ČR považováno za nebezpečné; v případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit rodičům nebo zákonnému zástupci - § 7, odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně a dále je nucena splnit zákonnou ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany - § 10, odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.) - nosit do školy věci nebezpečné pro život a zdraví lidí (zbraně, výbušniny, nebezpečné chemikálie apod.) - během vyučování opouštět školní budovu bez souhlasu třídního učitele nebo vyučujícího (viz čl. 3 – docházka do školy) - narušovat pravidla slušného chování při akcích organizovaných školou - vstupovat do laboratoří, tělocvičny, gymnastického sálku bez doprovodu vyučujícího - nechat si posílat osobní korespondenci do školy - hrát hazardní hry a organizovat peněžní sázky * školních telefonních přístrojů používají žáci pouze v závažných, neodkladných záležitostech * používá-li žák nebo vyučující mobilní telefon, je povinen jej během vyučovací hodiny vypnout * během vyučování není dovoleno používat audio a videopřehrávače, pořizování a používání fotografií, audio a videozáznamů je vázáno na výslovný souhlas vyučujícího * použití vlastní spotřební elektroniky (elektronické diáře, přenosné počítače apod.) během vyučovací hodiny je žákům povoleno pouze pro potřebu výuky a bez zapojení do elektrické sítě (při písemném a ústním zkoušení je nutný souhlas vyučujícího); všechny zvukové efekty a hudební doprovod musejí být vypnuty * škola neručí za peněžní hotovost ani za další cenné předměty, které nejsou nutné k výuce (mobil, osobní počítač, šperky atd.); v případě nutnosti si může žák uložit finanční hotovost v kanceláři školy * po celou dobu studia je všem žáků a zaměstnancům zakázáno nosit do školy, distribuovat a užívat opiáty, konopné drogy, stimulační látky, halucinogeny, psychotropní léky (drogy); žáci a zaměstnanci nesmí do školy přijít ani ve škole pobývat pod vlivem drogy; toto opatření se týká i všech akcí organizovaných a podporovaných školou - osobě, která bude v podezření, že je pod vlivem drogy, bude doporučeno (u žáků po vyrozumění zákonných zástupců) psychoterapeutické vyšetření v určeném kontaktním centru - žák, u něhož bude prokázáno podezření z požití, přechovávání nebo šíření drogy, bude potrestán za zvlášť závažné porušení školního řádu * žáci mají zakázáno zacházet bez dozoru s elektrickými spotřebiči a zařízeními ve škole ( použití výpočetní techniky v učebně IVT, na chodbě a ve studovně se řídí zvláštními pravidly) * během přesunů při akcích školy dbají žáci všech obecně platných a dopravně bezpečnostních předpisů (chůze po chodníku, přecházení vozovky po přechodech apod.) * škola nepovoluje přesuny pomocí jednostopého a vícestopého motorového vozidla i nemotorového vozidla; v případě, že žák tento zákaz nerespektuje, jedná na vlastní nebezpečí (je-li žák nezletilý, přebírá odpovědnost zákonný zástupce) * akce, které se konají mimo školu, mohou začít srazem u školy, ale i srazem na jiném předem určeném místě - bezpečnost a ochranu zdraví zajišťuje škola 15 minut před časem zahájení akce, v průběhu celé akce až do okamžiku jejího ukončení - akce může končit příchodem ke škole, ale i přímo v místě jejího konání - u žáků plnících povinnou školní docházku je zákonným zástupcům oznámeno místo, čas zahájení i skončení akce nejméně den předem zápisem do studijních průkazů či omluvného listu - zákonní zástupci nezletilých žáků jsou na začátku školního roku informováni, že sdělení o akcích školy mají formu zápisu do studijního průkazu či omluvného listu; kromě toho jsou důležité akce uvedeny v týdenním plánu na webových stránkách školy - rodiče škole stvrdí svým podpisem, že akceptují danou formu sdělování informací * vypraví-li se pedagogický pracovník školy s žáky o víkendu na výlet a tuto práci nemá nařízenu zaměstnavatelem jako přesčasovou (a ani na tuto dobu nemá uzavřenu dohodu o provedení práce), vystupuje v tomto čase jako jakákoliv jiná fyzická osoba * bezpečnost a ochranu zdraví po dobu dopravy na soutěž a ze soutěže zajišťuje vysílající škola, pokud se ze zákonným zástupcem nedohodne jinak; v průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a zdraví žáků organizátor soutěže (§ 7 vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání) * při akcích, které se konají mimo školu, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků ti, které tím škola pověří při dodržení těchto pravidel : - nejméně jeden ze zaměstnanců zajišťujících bezpečnost je pedagogickým pracovníkem školy - zaměstnanec, který pedagogickým pracovníkem není, musí být zletilý a způsobilý k právním úkonům (externího zaměstnance škola zaměstná na dohodu o provedení práce a poučí ho, jakým způsobem a v jakém rozsahu má zajišťovat bezpečnost a zdraví žáků, včetně nebezpečí, že může být stíhán pro zanedbání povinného dozoru) - na jednu osobu zajišťující bezpečnost nesmí připadnout více než 25 žáků (výjimku může stanovit ředitel školy s ohledem na náročnost dané akce) * při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se žáci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů ( dle pokynů vyučujícího) * při praktickém vyučování (např. laboratorní cvičení), sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího; vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti; těmito ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky, hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj.; žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů určí příslušný vyučující * žáci používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje; žák musí mít cvičební úbor, pracovní oděv a obuv v řádném a použitelném stavu * škola zajistí poučení žáků a jejich instruování o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti, a to způsobem srozumitelným a vhodným pro daný věk a rozumovou vyspělost Článek 5 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1/ Právní vymezení * zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - pravidla hodnocení jako součást školního řádu (§ 30) - hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16) - školská rada jako orgán, který schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách (§ 168) - hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve středním vzdělávání (§ 69) - cíle středního vzdělávání (§ 57) * prováděcí předpisy - vyhláška MŠMT č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky - vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři - vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Učitelé Gymnázia J.S.Machara přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního a středního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně a rámcovém vzdělávacím programu. 2/ Podklady pro hodnocení * pozorování z hlediska přípravy žáka na výuku, práce ve vyučování, snahy, píle, výsledků a sebehodnocení * dialog s žákem ve všech segmentech vzdělávání (jeho příprava, práce, komunikace, spolupráce s ostatními, sebehodnocení) z hlediska naplňování cílových kompetencí vzdělávání * testování a zkoušky * rozhovory se zákonnými zástupci * konzultace s ostatními učiteli * konzultace (podle potřeby) s psychologem či odborným lékařem Pedagogové hodnotí žáka z celé šíře hodnot za použití uvedených metod a forem. 3/ Zásady hodnocení Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků musí být jednoznačné, srozumitelné, všestranné a srovnatelné s kritérii, která jsou předem stanovena. Dále musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. a/ hodnocení prospěchu – základní pravidla * učitel přistupuje k hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu * učitel bere při hodnocení výsledků vzdělávání na zřetel dosažení cílů daného stupně vzdělávání * učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků * učitel přistupuje k hodnocení objektivně, s přiměřenou náročností a pedagogickým taktem vůči žákovi; v případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení * významným prvkem procesu učení je práce s chybou; žáci mají právo dělat chyby – uvědomění si chyby je příležitost naučit se to lépe * učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období; známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování * učitel hodnotí žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu; kvalita i kvantita hodnocení (klasifikace) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka * učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady i nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků * učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován; v tomto smyslu spolupracuje s třídním učitelem; písemné práce si vyučující zakládá do konce klasifikačního období, aby je mohl podle potřeby předložit; některé písemné práce mohou tvořit součást portfolia (viz bod 10) * učitel je povinen vést evidenci o hodnocení žáků a zabezpečí stanovým způsobem informování zákonných zástupců žáků a zletilých žáků (viz bod 13) * v řádném termínu je hodnocen žák u něhož má vyučující dostatečné podklady pro klasifikaci.Zamešká-li žák v klasifikačním období více než 25% vyučovacích hodin, může být neklasifikován.Vyučující posuzuje každý konkrétní případ individuálně podle toho, zda žák obsáhne rozsah učiva daný učebními dokumenty. Vzhledem k objektivní a odpovědné klasifikaci může ředitel školy na návrh vyučujícího nařídit klasifikační přezkoušení (pokud absence žáka přesáhne 25%). b/ hodnocení chování * hodnocení a klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří v dané třídě vyučují, a s ostatními učiteli; rozhoduje o něm ředitel po projednání v pedagogické radě * třídní učitel vychází z úrovně dodržování pravidel chování, jak jsou uvedena ve školním řádu * třídní učitel bere v úvahu motivační funkci hodnocení a klasifikace chování, přihlíží k účinnosti předešlých výchovných opatření * ve škole jsou žáci hodnoceni a klasifikováni za své chování v době vyučování; poruší-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky; pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu při výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování * žák (popř. jeho zákonný zástupce) je klientem poskytované veřejné služby – vzdělávání ve škole (viz odst. 3 § 2 školského zákona: „Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou“); škola stanovuje svým školním řádem pravidla chování a jednání po dobu poskytování služby, tj. zpravidla po dobu vyučování nebo akce, která má na vyučování přímou vazbu; v ostatních případech je zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka vázán dodržováním pravidel, která nemají ke vzdělávání poskytovanému školou právní vztah c/ zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků * učitel vytváří dovednost žáka hodnotit sám sebe – podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení * učitel vede žáka k dovednosti hodnotit sám sebe ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje * učitel navyká žáka na situace, kdy bude hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno * sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací 4/ Stupně klasifikace a hodnocení Klasifikace prospěchu žáka 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Klasifikace chování žáka 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Stupně celkového hodnocení žáka na vysvědčení a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný 5/ Výchovná opatření * podle § 31 školského zákona jsou výchovnými opatřeními pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření * kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka právní důsledky * pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel Pochvaly * ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby po projednání v pedagogické radě udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci * třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících a po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci Napomenutí a důtky * při porušení povinností stanovených školním řádem nebo při porušení obecně daných pravidel chování lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit : a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy Napomenutí třídního učitele uděluje třídní učitel za drobné přestupky (2 x pozdní příchody, 2 x nepřezutí apod.) bezprostředně po provinění žáka a informuje o jeho udělení na pedagogické radě. Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel za závažnější přestupek nebo větší počet méně závažných přestupků po předchozím napomenutí třídním učitelem (neomluvení se vyučujícímu daného předmětu či třídnímu učiteli při odchodu ze školy, pozdní omlouvání nepřítomnosti, porušení zákazu kouření apod.). Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy udělení důtky třídního učitele. Třídní učitel písemně oznámí zákonnému zástupci (nezletilého i zletilého) žáka a zletilému žákovi udělení důtky a informuje o ní na pedagogické radě. Udělení důtky ředitele navrhuje řediteli školy třídní učitel za závažný přestupek proti školnímu řádu nebo za další přestupky po udělené důtce třídního učitele (opakovaně se neomluvil při odchodu ze školy, vícekrát nepřinesl včas omluvenky, opakovaně porušil zákaz kouření apod.). Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Třídní učitel sdělí písemně udělení důtky zákonnému zástupci žáka (nezletilého i zletilého) a zletilému žákovi. Podmíněné vyloučení žáka, vyloučení žáka * ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem (z.č. 561/2004 Sb.) nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy; v rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku; dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení * zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy či ostatním žákům se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem * o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil (s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin); o svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu * žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější Další informace k výchovným opatřením * každé udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (školní matriky); udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se může zaznamenat na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno * za přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně 6/ Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování Stupeň 1 (velmi dobré) Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků. 7/ Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení prospěchu Východiskem pro stanovení hodnotících stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, to znamená : * úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů) * kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti * kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů * kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace, včetně dovednosti využívání ICT * osvojení dovednosti účinně spolupracovat * píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání * kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita * kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu * osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit Hodnotící škála – orientační hodnoty : +++ ++ - 100-90 % prakticky bezchybný stav vynikající, příkladný, bezvadný, výborný vždy 1 +++ + - - 89-70 % převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný často 2 +++ - - - 69-45 % pozitivní a negativní v rovnováze průměrný, dobrý někdy 3 ++ - - - - 44-20% převaha negativních zjištění, výrazné chyby podprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný zřídka 4 - - - - - - pod 20% zásadní nedostatky nevyhovující stav, nedostatečný vůbec 5 Ukazatele jednotlivých stupňů hodnocení Stupeň 1 (výborný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá přesně, chápe jejich souvztažnost. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. Bez problémů vykonává vzdělávací činnosti. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je samostatný, pilný, prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je zřetelná originalita a tvořivost. Přesně a výstižně se dokáže ústně i písemně vyjadřovat. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho vzdělávání jsou kvalitní, mohou mít pouze menší nedostatky. Ty dovede využívat ke svému zlepšení. Je schopen sebekontroly. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Dokáže samotně studovat vhodné texty – učit se. Stupeň 2 (chvalitebný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá v podstatě přesně, chápe jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě, popř. s menší pomocí učitele, uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. K výkonu vzdělávacích činností někdy žádá drobnou pomoc učitele. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je často zřetelná originalita a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Kvalita vzdělávání je bez podstatných nedostatků. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Dokáže se učit s malou dopomocí. Stupeň 3 (dobrý) V získaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák mezery. Vyžaduje pomoc při řešení úkolů, kde uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti. Při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. K výkonu vzdělávacích činností žádá pomoc učitele. Má problémy si zorganizovat vlastní práci, je méně samostatný, pilný, někdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Jeho projev je často ovlivněn okolím nebo podnětem učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. V kvalitě vzdělávání se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) V úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných znalostí má žák závažné mezery. Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Osvojené znalosti a dovednosti uplatňuje se závažnými chybami. Jedině s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci. Je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Napodobuje ostatní, často i chybně, není tvořivý. Jeho ústní a písemný projev není výstižný, má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků vzdělávání se projevují nedostatky. Některé závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často informace nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu či pomoc ostatních, nebo je při ní pasivní. Stupeň 5 (nedostatečný) Ve znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák zásadní mezery. Má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované vzdělávací činnosti. Zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Není samostatný v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu. Nedovede se samostatně učit. Znázornění výroků zastupujících jednotlivé stupně a jednotlivá kritéria hodnocení stupeň hodnocení kvalita získaných znalostí a dovedností uplatňování znalostí a dovedností kvalita myšlení kvalita komunika- tivních dovedností píle, snaha, přístup ke vzdělává-ní kvalita práce s informace-mi kvalita spolupráce osvojení dovedností samostatně se učit 1 – výborný ovládá učivo samostatně uplatňuje znalosti a dovednosti samostatný, tvořivý, pohotový, dobře chápe souvislosti, originální vyjadřuje se výstižně, souvisle a adekvátně věku, přesně, správně je pilný, snaží se dokáže pracovat s informace-mi dokáže plnohodnotně spolupracovat dokáže se samostatně učit 2– chvalitebný v podstatě ovládá vyžaduje drobnou pomoc při uplatňování znalostí a dovedností celkem samostatný, tvořivý a pohotový vyjadřuje se celkem výstižně, souvisle celkem se snaží, zpravidla je i pilný dokáže pracovat s informace-mi,potřebuje drobnou pomoc s jejich tříděním nebo interpretací při spolupráci vyžaduje drobnou podporu nebo pomoc dokáže se celkem samostatně učit vyžaduje drobnou pomoc 3- dobrý ovládá s mezerami vyžaduje pomoc, je méně samostatný méně samostatný, tvořivý, pohotový, vesměs napodobuje ostatní vyjadřuje se ne vždy přesně, někdy nesouvisle, často dělá chyby k práci potřebuje dost často podnět, reaguje na něj výběrově při práci s informacemi potřebuje pomoc při spolupráci vyžaduje podporu nebo pomoc se samostatným učením má někdy problémy, vyžaduje pomoc 4- dostatečný ovládá se závažnými mezerami znalosti a dovednosti i přes pomoc uplatňuje se zásadními chybami napodobuje ostatní, ovšem často chybně, nesamostatný, nechápe souvislosti vyjadřuje se se značnými obtížemi, nesouvisle malá píle, snaha, a to i přes podněty při práci s informacemi dělá zásadní chyby při spolupráci vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc se samostatným učením má značné problémy, vyžaduje pomoc 5 -nedostatečný neovládá neovládá znalosti a dovednosti nesamostatný, těžkopádný, někdy bezradný ani s pomocí se neumí vyjádřit nebo jen kusým způsobem podněty k práci jsou neúčinné i přes poskytnutou pomoc nedokáže vybrat, utřídit nebo interpretovat informace i přes výraznou podporu nebo pomoc nedokáže spolupracovat s ostatními i přes poskytovanou pomoc se nedokáže samostatně učit 8/ Kritéria pro hodnocení ústní prezentace Jednotlivá kritéria jsou hodnocena stupni 1-4, výborný, dobrý, slabý, nedostatečný. A. žákovi se daří vzbudit a udržet pozornost posluchačů B. žák hovoří v celých větách, používá bohatých jazykových prostředků C. žákův projev není monotónní (vhodně užívá zvukových prostředků) D. na žákovi nejsou patrné známky trémy 9/ Kritéria pro hodnocení skupinové práce Podle uvedených kritérií hodnotí svou práci žák sám a následně ho hodnotí jeho spolupracovníci a učitel (hodnocení provádějí na škále 1-4 téměř vždy, často, někdy, zřídka) A. Podíl na práci skupiny a) bez zaváhání se účastnil diskuse ve skupině b) na práci skupiny se podílel odpovídající měrou („neulejval se“) c) svou snahou ve skupině stále dominovat narušoval činnost ostatních, spolupráci ve skupině d) účastnil se skupinových aktivit B. Držení se tématu e) dával pozor, poslouchal, co bylo řečeno a uděláno f) svými poznámkami se snažil vracet členy skupiny zpět k tématu g) utíkal od tématu nebo měnil téma h) držel se tématu C. Navrhování užitečných nápadů a myšlenek i) přicházel s myšlenkami a nápady, které pomáhaly skupině v její práci j) přicházel s užitečnou kritikou a komentáři k) ovlivnil rozhodnutí skupiny a její plány l) přišel s užitečnými nápady D. Uznání m) vyjadřoval se pozitivním a povzbuzujícím způsobem o členech skupiny a jejich nápadech n) vyjadřoval ostatním uznání a pochvalu za jejich nápady o) vyjadřoval se znevažujícím nebo nepřátelským způsobem o členech skupiny p) vyjadřoval druhým uznání E. Zapojování druhých q) snažil se zapojit ostatní členy skupiny kladením otázek, dotazováním se na jejich názor a vybízením je ke spolupráci r) snažil se docílit, aby skupina spolupracovala a dosáhla konsenzu s) vážně se zabýval nápady, se kterými přišli ostatní t) snažil se zapojit ostatní F. Komunikace u) mluvil jasně a srozumitelně v) vyjadřoval své myšlenky jasně a efektivně w) komunikoval jasně a srozumitelně G. Celkový dojem x) tato pracovní skupina mi pomohla zlepšit porozumění problému a způsobům jeho řešení lépe, než kdybych pracoval sám y) práce v této skupině byla velmi příjemnou zkušeností 10/ Žákovské portfolio * Nástrojem využitelným pro hodnocení práce žáků se může stát např. žákovské portfolio. Termín portfolio v pedagogice označuje shromažďování materiálů různého druhu tak, aby dokumentovaly stav vědomostí a dovedností žáka. Neshromažďují se tedy všechny práce, ale jen ty, ze kterých je zřejmé částečné či úplné zvládnutí dané problematiky. Materiály by měly být zásadně zařazovány s vědomím a souhlasem žáka, ještě lépe, aby žák sám navrhl, co do portfolia zařadit. Učitel by měl být se žákem domluven i o tom, jak často (v jakých časových intervalech, za jakých podmínek apod.) bude žák své portfolio aktualizovat a jaký typ materiálů do něj bude vkládat. Materiály se mohou samozřejmě v průběhu času třídit nebo nahrazovat. Mohou mít i různou podobu – vedle písemných dokumentů mohou obsahovat např. výrobky žáka, videozáznamy žákových projektů. Učitel může do portfolia žáků zařazovat i vlastní popis žákova výkonu nebo situace, která nějakým způsobem dokumentuje pokroky žáka. Žáci si po dohodě s vyučujícím mohou do svého portfolia zařazovat i osobní záznamy, fotografie, záznamy o úspěších v mimoškolní činnosti. Výhoda portfolia spočívá v tom, že do něj nejsou zařazovány žákovy nezdary. Dokumentování žákova pokroku přispívá k udržení jeho vnitřní motivace k učení. 11/ Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných * žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16,17 a 18 školského zákona) mají právo na vzdělávání , jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. * vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami blíže specifikuje vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných * při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění 12/ Komisionální a opravné zkoušky Právní vymezení * § 6 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, § 19 a 20 vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Komise * komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je ředitel školy vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad Komise je tříčlenná a tvoří ji : a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující s odbornou kvalifikací pro výuku daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu; není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním; výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu; výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka; v případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení (§ 69 odst. 7 a 8) * žákovi nebo jeho zákonnému zástupci je umožněno na konci příslušného pololetí požádat o komisionální přezkoušení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení * komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka * konání komisionálního přezkoušení v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí nezbavuje žáka práva na případné konání opravné zkoušky z daného předmětu * v případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování, nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy ( příp. krajský úřad) dodržení pravidel pro hodnocení.V případě porušení pravidel ředitel školy ( krajský úřad) výsledek hodnocení změní 13/ Informační systém v hodnocení a) učitel informuje (s vědomím motivačního významu) žáky o obsahu zkoušek a činností, které budou předmětem hodnocení b) učitel informuje žáka o výsledku každého hodnocení, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků c) učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován; v tomto smyslu spolupracuje s třídním učitelem d) učitel je povinen vést evidenci o hodnocení žáka; používá program Bakalář e) nemá-li zákonný zástupce, nebo zletilý žák možnost využívat výstupu programu Bakalář, dohodne se s třídním učitelem na adekvátním způsobu informování f) učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách, případně v konzultační dny nebo při jiných příležitostech (z rozhodnutí ředitele) g) třídní učitel nebo učitel informuje zákonné zástupce tehdy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají h) třídní učitel informuje zákonné zástupce vždy v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem s vědomím ředitele – k tomuto účelu si třídní učitel zabezpečuje rámcový aktuální přehled o hodnocení žáků své třídy 14/ Další ustanovení Nehodnocení žáka (podle § 51,52,67 a 69 školského zákona) * nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června; není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí * nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku; v období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník * ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela z vyučování některého předmětu; v tomto případě není žák hodnocen Výstupní hodnocení žáků * hlavním obsahem výstupního hodnocení, které ukládá § 51 školského zákona a zpřesňuje § 16 vyhlášky o základním vzdělávání, je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání – tzn. hodnocení dosažení cílových hodnot základního vzdělávání , jak jsou vymezeny § 44 školského zákona * dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o : - možnostech žáka a jeho nadání - předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka - chování žáka v průběhu povinné školní docházky - dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka * výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku * v případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října Hodnocení cizinců plnících v ČR povinnou školní docházku * při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalostí českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka * při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru český jazyk a literatura určeného rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka, a je potřeba na ni brát zřetel Článek 6 Závěrečná ustanovení * se školním řádem, který je trvale vyvěšen na informační nástěnce školy a na www.gbl.cz , seznamuje žáky třídní učitel * zákonní zástupci nezletilých žáků jsou informováni o vydání školního řádu a o možnostech seznámit se s jeho obsahem * vedení školy má právo upravovat a doplňovat školní řád při vzniku nových skutečností; o změnách musí být informováni vyučující, žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, školská rada * závažnost porušení školního řádu posuzuje třídní učitel, ředitel školy, pedagogická rada * školní řád byl projednán na pedagogické radě dne 26.8.2009 * školská rada školní řád schválila ke dni 31.8.2009 * školní řád nabývá účinnosti dnem 1.9.2009 * tímto dnem se ruší školní řád, který nabyl účinnosti 4.9.2006 V Brandýse nad Labem RNDr. Bohumila Kysilková ředitelka gymnázia 2